Sviečková – kráľovná slovenskej nedeľnej tabule a zároveň nočná mora mnohých začínajúcich (aj pokročilých) kuchárov. Všetci poznáme ten rozdiel. V dobrej reštaurácii dostanete na tanier kúsok mäsa, ktorý sa rozpadá na jazyku, preliaty omáčkou hladkou ako zamat s dokonale vyváženou sladkokyslou chuťou. A potom je tu domáca realita. Suché mäso, zrazená smotana alebo omáčka, ktorá chutí skôr ako rozmixovaná mrkva. Tajomstvo dokonalej sviečkovej nie je v mágii, ale v chémii a trpezlivosti. Ak sa vyhnete niekoľkým zásadným chybám, môžete si byť istí dokonalým výsledkom.
Sviečková – kráľovná slovenskej nedeľnej tabule a zároveň nočná mora mnohých začínajúcich (aj pokročilých) kuchárov. Všetci poznáme ten rozdiel. V dobrej reštaurácii dostanete na tanier kúsok mäsa, ktorý sa rozpadá na jazyku, preliaty omáčkou hladkou ako zamat s dokonale vyváženou sladkokyslou chuťou. A potom je tu domáca realita. Suché mäso, zrazená smotana alebo omáčka, ktorá chutí skôr ako rozmixovaná mrkva. Tajomstvo dokonalej sviečkovej nie je v mágii, ale v chémii a trpezlivosti. Ak sa vyhnete niekoľkým zásadným chybám, môžete si byť istí dokonalým výsledkom.
Názov "sviečková" je trochu zavádzajúci. Ak siahnete po pravej sviečkovej (najdrahší sval, ktorý takmer nepracuje), riskujete. Pravá sviečková je minútkové mäso. Pri dlhom dusení sa paradoxne vysuší a stratí textúru.

Možno sa vám nechce robiť do mäsa dierky a pchať tam slaninu, ale bez toho to nejde. Hovädzie zadné je prirodzene suchšie. Slanina ho premasťuje zvnútra, dodáva mu dymovú arómu a krehkosť.
Mnoho ľudí dá do základu kilo mrkvy a jeden malý petržlen, lebo "mrkva robí farbu". Výsledkom je však omáčka, ktorá je príliš sladká a chutí ako detská výživa.

Ak zeleninu len nakrájate, hodíte do hrnca, zalejete vodou a varíte, nikdy nedosiahnete plnú chuť. Sviečková potrebuje Maillardovu reakciu - proces hnednutia.
Sviečková nie je jedlo, ktoré uvaríte za hodinu. Ak mäso dusíte prudko na silnom plameni, svalové vlákna sa stiahnu a vytlačia všetku šťavu.

Bobkový list, nové korenie a čierne korenie sú základom sviečkovej. Ak ich ale zabudnete v omáčke a rozmixujete ich ponorným mixérom, vytvoríte nepríjemnú, drsnú a horkastú hmotu s kúskami, ktoré škrípu pod zubami.
Ponorný mixér je skvelý pomocník, ale nikdy nespraví omáčku dokonale hladkou. Vždy v nej ostanú mikroskopické kúsky zeleru alebo vlákien.

Podarila sa vám krásna omáčka? Dávajte pozor na smotanu. Ak je studená a vlejete ju do hrnca, zrazí sa.
Ak citrónovú šťavu varíte príliš dlho, stráca sviežosť a môže zhorknúť.
Sviečková na smotane je alchýmia, ale ak dodržíte tieto postupy, výsledok bude stáť za to. Nezabudnite, že najlepšia sviečková je tá odležaná - varte ju preto v sobotu, aby ste v nedeľu zožali úspech.
Každý deň najlepšie recepty a články
Krátke video ochutnávky, ktorým neodoláte
Vyberajte z najlepších receptov na jednom mieste
Svíčkovou omáčku jsem se naučila vařit od svého otce, ovšem ten ji připravoval vždy ke zvěřině. Jsem zvyklá dodržovat všechny zde jmenované postupy. Hlavně ji vařím den předem. Otec používal tzv. divoké koření = kuličky pepře, nového koření a jalovce trochu potloukl, přidal tymián, bobkový list a samozřejmě sůl. Já používám totéž koření na falešnou svíčkovou, protože už nemám přístup ke zvěřině. Koření dávám do kovového malého cedníku na čaj , uzavřu a vložím do hrnce. Řetízek od cedníčku zavěsím na okraj hrnce. Odpadá hledání zapomenutých kousků koření. Ke svíčkové podávám šlehačku a zavařené vlastnoručně nasbírané divoké brusinky. Kupované se s nimi nedají absolutně srovnat. Pokud se brusinky někdy neurodily, podávám k omáčce zavařené jedlé červené jeřabiny. Mají podobnou pikantní chuť.